Septik – vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Vypouštění odpadních vod na vlastní pozemek řeší hydrogeologický posudek pro septik. V posudku je pro septik navržen vsakovací objekt. Možnosti vsakování vyčištěných odpadních vod jsou zásadně ovlivněny:

  • výškou hladiny podzemní vody
  • propustností horninového prostředí

Úroveň hladiny podzemní vody

Hladina podzemní vody musí být minimálně 1 metr pod úrovní dna vsakovacího objektu. Prakticky to znamená, že hladina podzemní vody by měla být minimálně cca. 2 m pod úrovní terénu. Pokud tato podmínka není splněna, je obvykle možné situaci řešit technickým opatřením.

Propustnost horninového prostředí

Obecně platí, že propustnost písčitých půd je vysoká a propustnost jílovitých půd je nízká. Pokud je v místě vsaku skalní prostřední, nebude vsakování pravděpodobně vůbec možné. Propustnost půdy ovlivňuje návrh vsakovacího objektu, přičemž platí, že čím je propustnost půdy nižší, tím bude vsakovací objekt větší. Ačkoli pro posouzení propustnosti půdy je potřeba hydrogeologický posudek, předběžně je možné zjistit propustnost půdy svépomocí vsakovací zkouškou. Výsledkem vsakovací zkoušky je stanovení koeficientu vsaku.

Orientační vsakovací zkouška

  • Vybere se místo plánovaného vsakovacího zařízení.
  • Vyhloubí se zkušební jáma o rozměrech 0,5 m x 0,5m a na hloubku odpovídající plánované úrovni vsakovacího zařízení (zpravidla na úroveň spodní části zařízení).
  • Očistí se stěny a dno, aby byla odhalena přirozená půdní struktura.

Půdu je třeba nasytit vodou, aby zkouška odpovídala skutečným podmínkám při dlouhodobém vsakování.

  • Do jámy se nalije voda tak, aby byla zaplněna minimálně do výšky 0,4 m.
  • Voda se nechá vsáknout a proces se opakuje do té doby, než se rychlost vsakování výrazně nezmění (obvykle po několika hodinách).

Provede se vsakovací zkouška

Měření času a poklesu hladiny:

  • Do jámy se nalije voda na přesně stanovenou výšku (např. 0,4 m).
  • Měří pokles hladiny v čase.
  • Pokles hladiny se zaznamenává v pravidelných časových intervalech (obvykle každých 5 minut).

Trvání zkoušky je obvykle 2 hodiny, nebo dokud není patrné ustálení vsakovací rychlosti.

Vyhodnotí se vsakovací zkouška

Určí se vsakovací plocha A. Pro jámu o rozměrech 0,5m x 0,5m  je vsakovací plocha A=0,5 x 0,5 = 0,25 m2

Určí se vsakovací průtok Q jako velikost objemu vody V (m3), který se vsákne za dobu t (s). Q=V/t

Určí se koeficient vsaku k=Q/A

A – vsakovací plocha, m2

Q – vsakovací průtok, m3/s

k – koeficient vsaku, m/s


Příklad: Ve zkušební jámě o rozměrech 0,5m x 0,5m byl naměřen celkový pokles hladiny vody o 12 cm za 30 min.

A = 0,5 x 0,5 = 0,25 m2

V = 0,25 x 0,12 = 0,03 m3

t = 30 min = 1800 s

Q = 0,03/1800 = 0,000017 m3/s

k= 0,000017 / 0,25 = 0,000068 = 6,8 x 10-5 m/s

Koeficient vsaku ve zkušební jámě je 6,8 x 10-5 m/s.


Přibližné hodnoty koeficientu vsaku pro různé druhy zeminy:

  • jíl: 1 x 10-8 m/s a méně
  • písčitá hlína: 1 x 10-6 m/s
  • ulehlý hlinitý písek: 1 x 10-6 m/s až 5 x 10-6 m/s
  • písky s jílovitými částicemi: 1 x 10-6 m/s až 2 x 10-6 m/s
  • jemný písek a kyprý hlinitý písek: 1 x 10-5 m/s až 5 x 10-5 m/s
  • hrubozrnný písek: 1 x 10-4 m/s až 5 x 10-4 m/s
  • štěrkopísek: 2 x 10-4 m/s až 1 x 10-3 m/s i více